Speciálně pro majitele historických strojů s datem výroby do roku 1945 připravili pořadatelé XVIII. ročníku setkání Veteráni Čelkovice 2019 v předvečer svého hlavního závodu samostatně hodnocenou páteční večerní jízdu. Předpovědi počasí příliš novince nepřály, přesto se po celé odpoledne zdálo, že atraktivní podívaná proběhne za sucha. Bylo tomu tak i v okamžiku startu prv- ního ze sedmnácti přihlášených vozidel. Bohužel, déšť přišel dříve, než všechny posádky stačily urazit předepsaných 20 kilometrů, a tak zejména motocyklisté zaslouží to nejvyšší uznání za vytrvalost, s níž přistoupili k jízdě. Ani jezdci v předválečných automobilech na tom však nebyli lépe, někteří dokonce ze solidárnosti ke svým kolegům na motocyklech odmítli natáhnout střechu, i když jednu chvíli byl déšť opravdu intenzivní.
Páteční jízda s rychle nastávajícím soumrakem byla zahájena přesně podle ča- sového harmonogramu v 18 hodin a 15 minut. Po minutě následovaly další posádky. Před sebou měly něco málo přes dvacet kilometrů jízdy ulicemi Tábora s přesunem do Sezimova Ústí I, dále pak na okraj Plané nad Lužnicí a zpět do Tábora přes Sezimovo Ústí II. Cestou je čekaly dvě průjezdní kontroly a těsně před závěrem celé etapy měřený úsek v legendárních čelkovických zatáčkách.
V cíli bylo klasifikováno 13 z 15 startujících posádek. Historicky prvním vítězem páteční Večerní jízdy Táborem se stal Jaromír Dvořák s Aerem 30 (1934), který po přepočtu koeficientem stáří vozidla nasbíral pouhých 2,884 trestných bodů, těsně následovaný Pavlem Kazdou s o rok starším Aerem 662. Nejlepším motocyklistou byl celkově třetí Petr Hanzal na Jawě 175 Special (1938).