Tentokrát účastníkům nepřálo počasí, a tak kromě potemnělé trati se vše zkomplikovalo také hustým a vytrvalým deště. Přesto do Tábora dorazilo z původně 32 přihlášených posádek 19 statečných, a to včetně jezdců na téměř stoletých motocyklech, z nichž někteří přijeli z poměrně vzdálených míst dokonce po vlastní ose. To byl i případ Miloně Dvořáka z Českých Budějovic s BMW R 47 (1928) nebo Bohumila Pešičky z Milevska s motocyklem Praga BD 500 (1933). Nechyběli ani další pravidelní účastníci, například Křížovi s motocykly Indian nebo členové českobudějovického veteránského klubu s nádhernými předválečnými automobily značek Bentley, Lagonda, Riley nebo BMW. Pozadu nezůstali ani domácí veteránisté s motocykly Jawa, ČZ, NSU nebo Harley Davidson z třicátých a čtyřicátých let minulého století.
Program večerní jízdy si uchoval svou tradiční podobu. Hned prvních několik desítek metrů bylo věnováno úvodní technické disciplíně, průjezdu měřeného úseku předepsanou průměrnou rychlostí. Další obdobně měřený úsek byl nachystán v čelkovických serpentinách, který byl ovšem již výrazně delší. V obou případech byla stanovena průměrná rychlost na 28 km/h. Oproti předchozím ročníkům zvolili pořadatelé pro pátý ročník zcela odlišnou trasu. Nezapomněli na průjezd historickým centrem města Tábor jeho úzkými a klikatými uličkami, poté však zavedli posádky až na samotný okraj města k lanovému mostu přes rybník Jordán a odsud zpátky přes průmyslovou čtvrť do cíle jízdy u táborské průmyslovky, který byl totožný s místem startu. Dohromady tak všichni ujeli přes 15 kilometrů.
Tím ale večerní program zdaleka nekončil. Po zaparkování se všichni odebrali do sálu školní jídelny, kde bylo nachystáno občerstvení a především prostor pro vyhlášení výsledků večerní jízdy. Podle pravidel soutěže se stanovilo společné pořadí pro obě vypsané kategorie A1 a M1. Třem nejlepším posádkám byly následně předány poháry a diplomy. Naopak odděleně pro každou kategorii byly přiděleny body do Jihočeského poháru historických vozidel, jehož je Večerní jízda Táborem dlouhodobě předposlední součástí.